Málokomu se podaří, aby se jeho jméno nebo přezdívka staly symbolem. Vybaví se mě jen kanadský fotograf Yosuf Karsh, který se prodslavil portrétováním slavných osobností našeho světa. Způsobu jakým si připravoval objekty k focení se říká karshování a jako nejznámější příklad se dává do učebníc fotografického umění snímek Winstona Churchilla, který na něm vypadá opravdu naštvaně. V šedesátých letech jsme u nás nejvíce znali skupinu Beatles a její produkci denně poslouchanou na Radio Luxembourg čili Laxíku. Další osobností mých mladých let jejíž jméno se stalo symbolem byla britská modelka Twiggy, občanským jménem Lesley Hornbyová. Modelka Twiggy předváděla aktuální módu a určovala módní směr. To režimu moc nevadilo, protože se tak dámy alespoň nestaraly o politiku a sociální problémy. Hudba Beatles nám utkvěla v paměti dodnes a zazní-li z médií tak starci pookřejí, Twiggy na rozdíl od Brouků, upadla v zapomění a nikdo ji už jako symbol nepřipomíná. Ale rčení: „vypadáš jak twiggy” ješte dnes tu a tam zaslechneme. To když matka kárá dceru nebo když tak činí babička vůči vnučce. Dlužno ještě poznamenat, že Lesley byla docela hezká a její tvář byla často na obálkách módních magazínů. Její postava ale nebyla tím, čím se pyšní a vyznačují česká děvčata o který se traduje, že jsou krev a mlíko. Twiggy byla jak ramínko na šaty, hubená až vychrtlá s velkýma výraznýma očima. Anorektická vyzáblina s vědomě navozenou podvýživou za účelem modelingu. Nepřipomíná vám to náhodou současné trendy dívčího hubnutí? Za každou cenu upozornit na sebe hubenou postavou, která sice dobře prodává modely, ale mužské nijak nepřitahuje. Není to kontraproduktivní? Asi ne, přednost má prodej modelů.
Nám jde ale o problematiku stravování v nemocnicích a sociálních zařízeních
Současný pohled na problém podvyživy je zhruba tento: Jde o výrazný váhový úbytek [malnutrice], který celosvětově ohrožuje až 40 % pacientů v ústavních zařízeních. Riziko malnutrice hrozí pacientům i v ambulantní péči. A podvýživa se tyká dietologie praktikované v českých nemocnicích a sociálních zařízení.
Nežádoucí váhový úbytek v důsledku nemoci ovlivňuje zdravotní stav pacienta a má i značné ekonomické dopady. To i to tak přimělo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] k akci.
„Rozhodli jsme se tématem podvýživa ve zdravotnických zařízeních zabývat více do hloubky. Založili jsme pracovní skupinu pro nemocniční stravování a nutriční péči. Postupně nastavíme nutriční pravidla a standardy. Ty současné totiž v základu pocházejí z 50.let minulého století,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Výsledky studie ústavního stravování:
- Výrazný pokles hmotnosti [o více než 8 kg] zaznamenalo 12,8 % z celkového počtu více než 2 300 pacientů standardních lůžkových odděleních.
- Méně než polovinu porce konzumovalo 12,8 % z celkového počtu přes 2 300 pacientů standardních lůžkových oddělení.
- Jako nejčastější příčinu nižší konzumace stravy na standardních lůžkových odděleních uvedli čeští pacienti, že jsou normálně zvyklí na menší porce [24,4 % případů ve srovnání s 11,0 % případů v celosvětovém měřítku].
- Ze všech pacientů na standardních lůžkových odděleních bylo 47 % seniorů ve věku 70+
Cílem podle ministra Adama Vojtěcha je mít do konce letošního roku doporučený postup stravování v nemocnicích. Má jít o závazná doporučení, metodiku, která bude obsahovat například způsob výpočtu nákladů na denní stravu, charakteristiky a seznam základních diet.
„Tuto metodiku zavedeme nejdříve do nemocnic, které spadají pod ministerstvo, ale chceme ji postupně dostat do všech nemocnic.“
Neuvěřitelných 60 miliard korun
Výrazné hubnutí pacientů v nemocnicích má i svou ekonomickou stránku. Roční náklady na zdravotní a sociální péči vyvolanou následky malnutrice při nemoci jsou u nás odhadovány dokonce až na 60 miliard korun. Důvod je podle odborníků ten, že podvýživou trpí lidé v zařízeních ústavní nebo i sociální péče. Často za odmítáním stravy stojí i samotná přítomnost nemoci.
„Nezdravým zhubnutím v důsledku nemoci ubývají pacientům fyzické síly a spolu s tím se u nich zhoršuje i jejich psychický stav. A tím dochází k tomu, že celková zdravotní kondice pacienta není dobrá a prodlužuje se pobyt pacienta v ústavním zařízení. A přidají se i další nemoci,“ vysvětluje František Novák.
Podle něj je zcela zásadní, aby součástí léčebné terapie byla i správná a kvalitní nutriční péče.
„Významnou roli přitom hraje edukace a kvalita nemocničního personálu, to znamená nutričních terapeutů a také kuchařů. To proto, že každý pacient se speciálními výživovými požadavky musí mít ihned při nástupu nastavený svůj výživový program,“ uzavírá.