Většina obyvatel České republiky, jimž se přibližuje termín odchodu do starobního důchodu si je dobře vědoma skutečnosti, že jim penze, kterou dostanou od státu, nebude stačit. Řeší to s předstihem různými způsoby, závislými na tom, jaké příjmy v produktivním věju mají. A to je základ problému. Statistiky ukazují, že asi 4,5 milionu lidí využívá nepovinnou službu penzijního připojištění. Pravdou ale je, že tato forma by měla být pod přísnou kontrolou státních orgánů, aby nemohlo dojít ze strany soukromých podnikatelských subjektů ke zneužití a důchodci tak měli zajištěnou jistotu svých úložek a jejich následné zhodnocení ve formě pravidelného vypláceného připojištění.
Lze tedy předpokládat, že valná většina lidí bude do penze navstupovat s určitým finančním polštářem. Na to, jaké mají pracující lidé ve věku 50 až 65 let představy o částce složené ze státního důchodu, úspor a výnosů z investic, s níž by mohli i v penzi aktivně žít, hledal odpověď aktuální průzkum ING Bank.
Nejčastěji – v průzkumu to zmínili dva z pěti oslovených – se Češi domnívají, že jim na jejich potřeby bude stačit částka mezi 15 tisíci až 20 tisíci korunami. Více než třetina lidí (37 procent) pak očekává, že si v důchodu vystačí maximálně s 15 tisíci korunami měsíčně. Každý šestý si myslí, že na jeden měsíc bude potřebovat 20 tisíc až 25 tisíc korun. S více než 25 tisíci korunami plánuje, že vystačí, jen zlomek Čechů.
Výdaje ve stáří, které budou nutné, lidé většinou podceňují
„Vezměme v úvahu předpoklad dvou pětin dotázaných, tedy že si v penzi vystačí s 15 tisíci až 20 tisíci korunami. Uvážíme-li, že výše průměrného důchodu dosáhne od ledna 2020 výše 14 400 korun a penzisté budou tuto částku pobírat podle statistik ČSSZ průměrně 24 let a tři měsíce, vyjde nám, že by člověk odcházející z práce do výslužby měl mít našetřeno 174 600 až 1 629 600 korun,“ propočítal Radek Sedlář z ING Bank.
Pro ty, kteří počítají spíše s částkou kolem 25 tisíc korun měsíčně, by pak byly ideální úspory na život v penzi ve výši dvou až tří milionů korun.
Na to, jak dalece jsou finanční představy Čechů o životě v penzi realistické, se redakce zeptala ekonoma Lukáše Kovandy. Jeho odpověď je jednoznačná: „Češi spíše podceňují své výdaje ve stáří. Budou ve skutečnosti v penzi potřebovat více peněz, než si ještě během ekonomicky aktivního života myslí. Nejen kvůli inflaci v oblasti zboží a služeb, na které jsou penzisté zvláště citliví, jako jsou potraviny, bydlení, výdaje za léky či ty obecněji spjaté s lékařskou péčí nebo pečovatelstvím.”
Stát si je těchto těchto zvyšujících se nákladů vědom a snaží se je utlumovat například tím, že lidem nad 70 let vrací zdravotní pojišťovny peníze které vydají na léky nad částku 500 Kč. To je významná pomoc při přihlédnutí k faktu, že čím je člověk starší, tím zpravidla více léků na udržení kondice potřebuje. Další pomocí je např. v hlavním městě opatření, že lidé starší sedmdesáti let mohou cestovat městskou hromadnou dopravou zdarma a stačí jim naprokázání pouze občanský průkaz. Tato forma sociální pomoci starým lidem má pro Pražany velký význam, vždyť jich je v Praze kolem tří set tisíc. Dlužno podotknout, že významné procento z nich ještě nějakou formou pracuje. Má to své opodstatnění neboť životní náklady v hlavním městě jsou opravdu vysoké. Výraznou slevu na přepravu v MHD mají i lidé ve věku od pětašedesáti do sedmdesáti let.
Jak dále upozornil ekonom Kovanda, Češi nepodceňují jen vliv inflace na jejich úspory, ale i dobu, po kterou budou v důchodu žít. „Zpravidla míní, že v penzi stráví kratší dobu, než tomu ve skutečnosti bude,” doplnil. Co ale naopak přeceňují, je zdravotní stav, který je bude penzí provázet. „Sytý hladovému nevěří. Podobně stále poměrně ‚zachovalý‘, pravidelně sportující padesátník si prakticky neumí – a vlastně ani nechce – představovat, že za třicet let bude chodit již jen s pomocí hole,” dodal Kovanda.
Rozdílné názory na odchod do důchodu
Tři pětiny padesátníků a šedesátníků oslovených v průzkumu se domnívají, že do penze by se mělo odcházet nejpozději v 60 letech, třetina si myslí, že ideální věk je mezi 61 až 64 lety, naopak zhruba desetina lidí by hlasovala pro odchod do penze v 65 let či později, podle toho, jakou budou mít chuť pracovat. Stát se pracujícím důchodcem plánuje 17 procent padesátníků pod 54 let. Ve věku 60 až 65 let, tedy těsně před důchodem, stále cítí dost sil na práci dvě pětiny lidí.
Na druhou stranu ale pětina Čechů si spoří především proto, aby mohla jít do penze dříve. „Dostatečné úspory dávají lidem v předdůchodovém věku volnost v rozhodování, jestli chtějí odejít do penze dříve. A to i těm nízkopříjmovým. Podle výsledků průzkumu si na předčasný důchod spoří nejčastěji Češi s příjmy 10 tisíc až 20 tisíc korun měsíčně. V jejich případě pak není pokles životní úrovně v důchodu až tak markantní,“ doplnil Sedlář.
Redakce, s použitím textů serveru Novinky