Bylo úplně normální, že si lidé v obcích vzájemně pomáhali a nečekali, že soused rozbije prasátko a pomocníka odmění penězi. Za pomoc se očekávalo, že až bude potřeba tak soused přije a stejně tak pomůže. Říkalo se tomu sousedská výpomoc. Kde jsou ty časy, kdy stačilo „letňákovi” zajít do místní hospody a sehnat šikovného řemeslníka, aby vykonal práci na kterou by se těžko sehnala firma. Firmy prostě takové drobné zakázky nebraly, na takových by zcela jistě nesplnily plán. Řemeslník přišel, přinesl si vlastní nástroje a materiál, udělal co bylo třeba a dostal sumu o kterou si řekl. Byla to odměna za práci. Nic se nepsalo, neregistrovalo. Spokojeni v podstatě byli včichni zainteresovaní. Proto ten povzdech, ach kde jsou ty časy.
Čas oponou trhnul a platí nová pravidla hry. Dnes se už nehraje na sousedskou výpomoc ve které se neplatí penězi. Nyní se tomu úředně říká „práce na černo” a taková výpomoc je obklopena spoustou paragrafů hrozících sankcemi. To tedy člověka přejde chuť na nějaké aktivity. Nelegální práce je postrachem stavebníka, který na své dílo nestačí a potřebuje někoho na výpomoc. A to i v případě, že je stavebník ochoten zaplatit. Musí uzavřít s „dodavatelem práce” smlouvu či dohodu. Vůbec se nedoporučuje najmout si na výpomoc cizince. Stačí udání od závistivého souseda a stavbu navštíví cizinecká policie a v tu ránu se dostanete do hledáčku státních orgánů. Ach, kde jsou ty časy.
Dnešní pohled na naznačený problém je následující. Práce na černo je stále lákavá, jak pro objednatele, tak pro pracovníka. Jde ale o rozšířený nešvar, který je zdánlivě výhodný pro firmy nebo pro soukromé objednatele i pracovníky. Výhoda se nakonec může změnit v nevýhodu pro obě strany. Taková nelegální práce je rozhodně výhodou pro zaměstnavatele, který za něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění a neplatí další dávky, například nemocenskou. Práce na černo však má kromě pokut ještě řadu dalších nevýhod, zejména pro pracovníky. Jednotlivci hrozí za práci vykonávanou na černo pokuta až 100 tisíc korun, zaměstnavateli, který toto porušení pracovního práva umožnil, hrozí sankce až 10 milionů korun. Profitem osoby pracující na černo pak může být, že jí z výše uvedeného důvodu může „zaměstnavatel“ nabídnout vyšší mzdu, než pokud by byla řádným zaměstnancem v rámci legálního pracovního práva. Další možností, která je v praxi hojně rozšířená, je nabídka minimální mzdy s tím, že další peníze dostane pracovník od „zaměstnavatele“ bokem. Tedy načerno. Ze situace díky nižším odvodům opět těží zaměstnavatel, ale i pracovník, který si vydělá více, než kdyby byl legálně zaměstnán.
U drobné sousedské výpomoci se jistě svět nezboří kvůki tomu, že obě strany obejdou zákon. Problém nastane v okamžiku pracovního úrazu, to je ta horší situace a nebo tehdy, když objednatel chce reklamovat špatně odvedenou práci. Při tomto druhu pracovního zapojení se žádné písemné smlouvy z pochopitelných důvodů neuzavírají. Ale jsou tu i další významná rizika práce na černo a tím je poškozování veřejných rozpočtů:
• Zaměstnavatel za vás neodvádí zdravotní pojištění. Měli byste si ho platit sami.
• Zaměstnavatel za vás neodvádí sociální pojištění. Pokud si ho nebudete odvádět dobrovolně sami, při pracovní neschopnosti vám nevznikne nárok na nemocenskou a léta odpracovaná načerno se nebudou počítat do nároku na důchod.
• Pokud není pracovní vztah uzavřen pracovní smlouvou nebo jednou z dohod, nelze po zaměstnavateli vyžadovat dodržování práv, která zaměstnancům přiznává zákoník práce číslo 262/2006 Sb. Když se zaměstnavatel rozhodne nevyplatit vám mzdu za již odvedenou práci, bude ve výhodě a vyhraje. Pracovní vztah mezi vámi a jím nebudte moci nijak dokázat. (Fakt, že pracujete na černo, jak už bylo zmíněno, není doloženo žádnou smlouvou.)
• Práce na černo udání: Lidská závist je bezbřehá a může se stát, že „kdosi“ upozorní příslušnou instituci na to, že pracujete na černo. Často to bývá například „finanční přilepšení“ v rámci evidence a podpory v nezaměstnanosti z úřadu práce. Z evidence budete okamžitě vyškrtnuti a podpora skončí. Pokud oznámení o práci na černo dojde na Státní inspekci práce, bude vám hrozit pokuta až 100 tisíc korun. I další postihy mohou být citelné.
Sankce za práci na černo jsou značné. Pokud kontrolní orgán, kterým je v tomto případě Státní inspekce práce, zjistí, že fyzická osoba nevykonává práci na základě pracovně-právního vztahu nebo jiné smlouvy, nebo cizinec bude vykonávat práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání či bez tohoto souhlasu, bude se jednat o výkon práce v rozporu s právními předpisy.
Redakce s použitím serveru euro.cz