Nepatřím k lidem, kteří se chvilkově na něco upnou a pak jsou schopni o tom hodiny zasvěceně hovořit a doporučovat jiným. Udělám výjimku v případě časopisu dTest, což je tzv. spotřebitelský časopis. Jako jediné periodiku na českém časopiseckém trhu neobsahuje reklamu, prostě ve výtisku nenajdete ani čtvereční centimetr plochy pokrytý nějakým reklamním sdělením. A tím je dána i filozofie vydávání, redakce není ovlivněna tlaky inzerentů kteří by rádi své produkty jako ty nejlepší v silné konkurenci jiných. Máme dTest předplacený již řadu let a řídíme se doporučeními nezávislých odborníků, studujeme srovnávací hodnocení zboží, produktů a mnohdy je to velmi zajímavé a poučné čtení. Abonenti mají navíc přístup do databáze časopisu a mohou si tak odkudkoliv otevřít srovnávací archiv a podívat se, jak si určitý výrobek či produkt vede v konkurenci a podle výsledku se pak rozhodnout pro koupi či nikoliv. Důležité je připomenout, že výrobky nehodnotí členové redakce, ti mají na starosti jen doplňující texty a slovní vyhodnocení. Samotné testy provádějí renomované laboratoře výzkumných ústavů nebo vysokých škol, které mají k provádění testů státní certifikaci a jejichž výsledky zkoumání musejí obstát i před soudem.
V březnovém čísle dTestu je jedním z hlavních materiálů rozsáhlý článek s názvem Jíst, či nejíst maso? V současnosti podobné dilema řeší mnoho lidí, protože ceny masných výrobků stoupají a tak jsou lidé nuceni hledat náhradní řešení.
Vybírám několik základních myšlenek z textu. „Trendy vyřazující z jídelníčku maso nebo redukující jeho spotřebu v současné době sílí. Jako doplnění k testu rostlinných alternativ masných výrobků jsme se proto rozhodli zařadit také anketu mezi lékaři a dalšími odborníky na výživu. Dozvíte se z ní, jaké výhody a nevýhody má ryze rostlinná neboli veganská strava, zda je konzumace masa nezbytná a jak vybírat rostlinné alternativy masa a dalších živočišných produktů, abychom sáhli po těch nejlepších. Nejrůznější čistě rostlinné náhražky masa, uzenin a mléčných výrobků se stávají běžnou součástí sortimentu v supermarketech i v restauracích.
MUDr. Václava Kunová: Kromě rostoucího počtu vegetariánsky a vegansky se stravujících lidí narůstá i počet těch, kteří vědomě omezují spotřebu masa. Jedná se o takzvané flexitariány. Ti maso jedí, ale nikoliv denně. Důvodem může být fakt, že jim maso příliš nechutná, někdy je to z důvodů etických nebo zdravotních, například vyšší hladina cholesterolu nebo onemocnění dnou.
Náhrady masa a uzenin jsou způsobem, jak přijmout dostatečné množství bílkovin, aniž by člověk musel trávit čas vařením luštěnin a jejich kombinováním s obilovinami. Kombinací obilovin a luštěnin totiž získáme kvalitní bílkoviny obsahující všechny nepostradatelné aminokyseliny, tedy srovnatelné s kvalitou živočišných bílkovin. Pokud však jde o náhrady mléčných výrobků, je situace úplně jiná. Například veganské náhrady sýrů klasický sýr vůbec nenahrazují. Jedná se totiž většinou o rostlinný tuk a škrob. To, kvůli čemu konzumujeme sýry, tedy velké množství bílkovin a vápníku, v rostlinných náhradách vůbec nenajdeme. Jedná se o nutričně bezcenné potraviny.
Margit Slimáková: Největším přínosem veganské stravy je dostatek zeleniny, upřednostňování konzumace skutečných potravin a omezování nezdravostí. K této stravě je ale třeba ještě přičíst u mnoha veganů běžný zdravější životní styl, například nižší výskyt kouření a konzumace alkoholu, více pobytu v přírodě a pohybu. Vegetariánství vychází jako zdraví prospěšnější ve srovnání s běžnou západní stravou, v USA třeba označovanou jako SAD (Standart American Diet), která stojí na ultrazpracovaných potravinářských produktech a bez debat zdraví neprospívá. Nemáme už ale žádné studie, které by prokazovaly jednoznačnou prospěšnost veganské stravy ve srovnání s kvalitní stravou všejedlíků anebo dokonce zastánců výživových směrů výrazněji postavených na mase nebo živočišných produktech celkově.
Třeba to, že vegetariánství může snižovat riziko vzniku cukrovky 2. typu i pomoci v jeho terapii, víme, ale dnes už máme studie prokazující, že opačná – na živočišné produkty bohatá – strava (tzv. nízkosacharidová vysocetuková, LCHF) umí ještě více, a to efektivně zvrátit cukrovku 2. typu, tedy zajistit zpět normální hodnoty krevního cukru zcela bez léků.
Spotřeba masa celosvětově narůstá, v ČR činí přibližně 80 kg na osobu, což představuje cca 220 g masa denně. Je možné konzumaci masa v takové míře považovat z výživového a zdravotního pohledu za přínosnou?
Jan Gojda: Jistě tak vysoká spotřeba racionální není. Je však třeba rozlišit zdravotní dopady rozdílných zdrojů masa. Zdravotní rizika jsou spojena zejména s masem savců a průmyslově zpracovaným masem, tedy například uzeninami.
Václava Kunová: Při takto vysoké míře už spíše převažují rizika nad benefity, ale záleží na struktuře. Pokud někdo nejí uzeniny, ale jen čisté, kvalitní a většinou i libové maso, střídá maso rybí, hovězí, krůtí, kuřecí, vepřové, jehněčí, králičí a jedná se například o rychle rostoucího adolescenta nebo o silového sportovce, je i taková spotřeba opodstatněná. V ostatních případech většinou stačí méně.
Hana Střítecká: Záleží na tom, o jakém mase se budeme bavit, jestli o uzeninách nebo třeba o rybě. Určitě nepotřebujeme denně steak, ale denně potřebujeme živočišnou bílkovinu. A je potřeba uvědomit si, pro koho dané doporučení platí. Pokud mám před sebou muže s větším osvalením, těžce fyzicky pracujícího, ať už opravdu v práci, nebo denně cvičícího, musí své svaly nakrmit. A jestliže nechce používat doplňky stravy, jako jsou různé proteinové nápoje, musí v jídelníčku denně nějaké maso mít. Ale pokud mám na mysli průměrnou ženu, tak tomu tak není. Tedy ano, maso, nikoli uzeniny, určitě do jídelníčku patří, ale nemusí být úplně denně. I když třeba já sama jsem typický masožravec, a pokud v pokrmu nemám dostatečný podíl masa, sýra nebo vajec, mám velmi brzy znovu hlad.
Článek v dTestu je mnohem delší a je v něm nastolena celá řada otázek na které odpovídají výživoví specialisté. Nechávají na čtenáři, aby se rozhodl sám, nenutí nikoho k tomu, které řešení by si měl zvolit a jakou cestu nastoupit. Jídlo je elementrání potřeba člověka a jeho komnzumace a složení je dáno atavistickým zakódováním od našich dávných předků. Moderní doba se snaží nacházet snesitelné varianty lidské stravy, odstraňovat ze stravovacích návyků nevhodné a nebezpečné látky, zlozvyky a vůbec zlepšovat postavení lidského organismu ve složité rovnici lidského potravního řetězce.
O dTestu se dozvíte více podrobností na interentové adrese https://www.dtest.cz .
Redakce