Osteoporóza (dále jen OP) je lékařské označní pro nepříjemné onemocnění pohybového aparátu člověka a ve volním překladu z řečtiny znamená „pórovitá kost”. Mezi lidmi se více hovoří o řídnutí kostí, které lépe definuje úbytek kostní hmoty, zvláště její minerální i organické složky. Ztráta pevnosti pak v běžném životě znamená zvýšení rizika lámavosti kostí, což jsou zlomeny. Typickými OP zlomeninami jsou zlomeniny (deformity) obratlů, dolního předloktí a nejzávažnější z nich, zlomenina krčku stehenní kosti, jež je v 10 – 20 % příčinou smrti do jednoho roku. Lidská kost je metabolicky aktivní orgán s trvalou tvorbou a resorpcí. Zhruba do 25 let života převažuje tvorba.
Rozvinutá osteoporóza je závažný zdravotnický problém odpovědný za miliony každoročně nově vzniklých zlomenin ve všech zemích světa. Důsledkem OP jsou zlomeniny předloktí, krčku femuru a kompresivní zlomeniny těl obratlových. Podle statistických údajů má 30 % žen nad 65 let kompresivní zlomeniny obratlů. Ve vyšších věkových skupinách bude mít jedna ze tří žen a jeden z šesti mužů zlomeninu krčku femuru. Tento typ zlomeniny je fatální pro 12 až 20 % nemocných, pro zbytek znamená osobní utrpení, pro zdravotnický personál pak veliké úsilí při péči o tyto nemocné.
Stát vynakládá velké finanční obnosy na poskytnutí péče nemocným, u kterých v rámci osteoporózy došlo к zlomeninám. Konkrétně zlomeniny krčku stehenního (femuru) vedou k dlouhodobé hospitalizaci postižených osob, jsou často následovány úmrtím, těžkou invalidizací nebo sociální závislostí nemocného. Jejich léčení je z hlediska doby hospitalizace a nákladů na léčbu nejnáročnější.
Hodnocení výskytu OP je obtížné, ne-li zcela nemožné, protože nemoc může probíhat zcela asymptomaticky. Mnoho vertebrálních fraktur je nepoznáno a je jen málo spolehlivých statistik zabývajících se tímto problémem. Naproti tomu fraktura krčku femuru vyžaduje nemocniční ošetření a téměř vždy chirurgický nebo ortopedický zásah. Proto se nejčastější výskyt OP hodnotí podle výskytu zlomenin krčku femuru, které jsou z 90 % osteoporotického původu. Více žen zemře na následky fraktury krčku femuru než na karcinom ovaria, cervixu a uteru dohromady. Proto představuje fraktura krčku nejvyšší mortalitu a největší možnost invalidizace.
Osteoporóza je podle předchozího textu a vyplývajích statistických údajů největším zabijákem. Proto je nanajvýše důležité znát původ onemocnění OP a eliminovat je v životě člověka tak, aby byl jejich vliv na vznik OP co nejmenší.
Prořídnutí kostní tkáně mohou vyvolávat různé faktory a v různé míře:
1) Faktory neovlivnitelné a těmi je pohlaví, ženy ženy onemocní osteoporózou asi třikrát častěji než muži, což má spojitost s životním cyklem žen, kdy po po klimakteriu dochází кe zvýšeným ztrátám kostní masy, prořídnutí kostní tkáně a ke změnám kostní látkové výměny jako následku poklesu tvorby ženských pohlavních hormonů.
Věk – ovlivnění vzniku osteoporózy věkovým faktorem je do jisté míry fyziologické a výskyt této nemoci zejména po 50. roce věku tuto skutečnost potvrzuje.
Genetické vlivy – dnes se pokládá za prakticky prokázané, že asi ze 2/3 je OP podmíněna geneticky a to několika faktory:
1. etnický podklad – běloši jsou snad ohroženi nejvíce. Bělošky totiž častěji ztrácí kostní hmotu po přechodu a mají největší riziko fraktur. V zemích, kde žije více národností, je to více patrné. Afroameričanky jsou ztrátou kostní hmoty a frakturami ohroženy daleko méně než bílé Američanky.
Asijské ženy mají stejnou tendenci к OP jako ženy evropské, mají však méně zlomenin, možná i proto, že obvykle dosahují menšího vzrůstu,
2. vzrůst a typ postavy – štíhlé, astenické ženy mají často nižší hustotu kostního minerálu a větší riziko vzniku OP a zlomenin,
3. rozdílná tvorba kolagenu – kolagen je hlavní organickou, tedy neminerální součástí kostní tkáně. Jeho struktura je velmi složitá. Jde o dlouhé vláknité struktury, složené ze stočených vláken různých typů. Dojde-li к poruše tvorby kolagenu, tvoří se v těle kolagen, který je méně pevný a méně kvalitní a tak se kosti s takovým kolagenem snadněji lámou. V některých případech je porucha tak těžká, že se projeví hned při narození nebo v dětství.
2) Faktory pacientem částečně ovlivnitelné
1. OP a některé další choroby – do kostní látkové výměny zasahují chorobné stavy spojené s poruchami žláz s vnitřní sekrecí, pří št.tných tělísek, porucha funkce nadledvin a pohlavních žláz. Negativní vliv má i onemocnění cukrovkou a chorobami trávícího ústrojí. Také nechutenství (anorexia) nebo nadměrná žravost (bulimie), postihující hlavně psychicky labilní mladé ženy. Revmatické choroby působí nepříznivě nejen na klouby hlavně záněty, ale také na kost, neboť omezují pohyb, který kost potřebuje, také léky užívané při těchto chorobách mohou její tvorbu tlumit. Dále např. zhoubné nádory, choroby kostní dřeně, jaterní choroby apod.,
2. Nesnášenlivost mléka a mléčných výrobků – např. u chorob trávícího ústrojí, kdy pacienti trpí například vstřebáváním vápníku. Nemohou pít mléko, trpí po něm nadým.n.m, bolestmi břicha a průjmy,
3. Léky – toxické působení na kostní látkovou výměnu mají některé léky dlouhodobě užívané pro jiné onemocnění. Jsou to léky podávané při DM, dále heparin, protikřečové léky u epilepsie, některé léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv, močopudné léky, hormony kortikosteroidy (mění metabolismus vitaminu D), hormony štítné žlázy a také kortikosteroidy používané v mastech se dobře vstřebávají a mohou vyvolávat prořídnutí kostní tkáně,
4. Geografické vlivy – intenzita slunečního záření, smog.
Závěrem
U starších lidí se vlivem menší aktivity snižuje jejich obratnost a stabilita, což jen zvyšuje nebezpečí pádu a vzniku zlomenin. Nedostatek pohybu vede přímo i к úbytku svalové síly a úbytku schopnosti regenerace.
Nezanedbatelným faktorem je i výživa – nedostatečná a neplnohodnotná strava je významným činitelem při vzniku tohoto onemocnění. Vedle hladovění je to nedostatečný přívod bílkovin, vápníku, chronický nedostatek vitaminů D, К, A, B, fluoridů,hořčíku atd. OP může vzniknout ale i u osob s nadměrným přívodem bílkovin, cukrů a tuků, takže jedinou vhodnou stravou je strava vyvážená ve všech svých složkách.
Rozhodující je vitamin D
K čemu je dobrý vitamin D?
Vitamin D je důležitý pro vstřebání vápníku z potravy, příp. léčivých přípravků nebo doplňků stravy. Dále je velmi důležitý pro svaly a svalovou koordinaci, tím navíc snižuje riziko pádů a zlomeniny kostí. Nedostatek vitaminu D v dětství se projevuje jako křivice, v dospělosti osteomalacií, tzv. měknutím kostí. Nedostatek vitaminu D zvyšuje riziko vzniku osteoporózy.
Kde získám vitamin D?
Vitamin D se tvoří v kůži po vystavení pokožky slunci (ultrafialovému B záření). K zajištění dostatku vitaminu D obvykle stačí na 10-15 minut denně vystavit svůj obličej a paže slunci (mimo dobu, kdy je sluneční záření nejintenzivnější mezi 10 – 15 h). Vitamin D můžeme získat i potravou. Potrava s obsahem vitaminu D nabývá na významu v zimě, kdy se nevystavujeme slunci. Lidé starší 60-ti let a ti se zvýšeným rizikem osteoporózy, by měli, zvláště v zimním období, užívat přípravky s obsahem vitaminu D, protože trpí velmi často jeho nedostatkem.
Obsah vitaminu D v potravinách:
| Potravina 100g | Vitamin D (IU) |
| Ryby a plody moře | |
| Losos | 480 |
| Makrela | 120 |
| Pstruh mořský | 440 |
| Sardinka | 400 |
| Sardinky v oleji | 200 |
| Sardinky v tomatu | 320 |
| Sleď nakládaný | 640 |
| Sleď | 920 |
| Sumec | 20 |
| Šproty | 520 |
| Štika | 40 |
| Treska | 40 |
| Tuňák | 240 |
| Tuňák v oleji | 120 |
| Úhoř | 1600 |
| Uzený losos | 200 |
| Mléko a mléčné výrobky | |
| Ementál 45% | 120 |
| Gouda | 40 |
| Hermelín | 12 |
| Jogurt bílý 3,5% | 2,4 |
| Máslo | 40 |
| Mléko plnotučné | 0,8 |
| Parmezán | 24 |
| Šlehačka | 40 |
| Tvaroh tučný | 8 |
Pozn. Doporučený denní příjem vitamínu D je 400 IU do 50 let věku a 800 IU nad 50 let věku.