Není v Praze mnoho míst o kterých by se dalo říci, že jsou na světě nej. Ona je celá Praha jedno z nejkrásnějších měst na světě, jak tvrdí ti, kteří procestovali celá svět a mohou tedy porovnávat. Já nejsem světoběžník a tak mohu porovnávat Prahu jen s několika evropskými městy. Tak například pražské metro opravdu předčí mnohá světová metra svoji velkorysostí, čistotou, architektonickým ztvárněním, informačním systémem atd. atd. Pak máme v Praze největší stadion na světě. Ano, mám na mysli stadion na Strahově, který svého času sloužil sokolským sletům a pak spartakiádám a v posledních letech jeho životnosti na něm vystoupil na bohoslužbě papež Jan Pavel II. Dvakrát se na něm uskutečnilo vystoupení britské skupiny Rolling Stones, jednou skupiny Pink Floyd a naposledy tu byla skupina U2. Jinak objekt chátrá a to tak, že se přímo rozpadá a lebedí si v něm bezdomovci. Jednu dobu nesl stadion Masarykovo jméno, dnes by si návrat k pojmenování po zakladateli státu asi nikdo neodvážil navrhnout. Pak už těch věcí k chlubení moc není, tedy kromě architektury Starého Města, které tvoří úžasný historický a přesto životem pulzující komplex.
V Praze žije několik tisíc Američanů a možná stejný počet Čechů žije v New Yorku. Já před časem mluvil s člověkem žijícím a tvořícím v NY a během řeči jsem se zminil o tom úžasném městském parku uprostřed Manhattanu. Znám ho jen z filmu Maratonec, který dnešní generace asi nezná, je to herecký koncert takových es jako Dustin Hoffman, Lawrenc Olivier, Roy Scheider a dalších, část děje se odehrává právě v Central Parku stejně jako závěrečná pasáž. Proto je mě běžecký okruh kolem parku známý, jako kdybych tam sám trénoval. Okruh má téměř deset kilometrů a to už je v přelidněném městě pořádný kus zelené plochy. Na dálku 4 kilometry a na šířku téměř 800 metrů, je tedy široký jako Václavské náměstí, ale tohle naše slavné náměstí by se do plochy Centrálu složilo vedle sebe celkem 66krát .
Central Park je téměř symetricky obdelníkový prostor uprostřed městské zástavby o výměře cca 3,40 km² nacházející se v části Manhattanu. První zmínku o něm můžeme nalézt v roce 1858, kdy byla vyhlášena architektonická soutěž na využití 840 akrů podmáčené a nevyužívané půdy. Soutěž vyhráli Frederick Law Olmsted a Calvert Vaux a již následujícího roku 1859 byl park za velkého jásotu přihlížejících otevřen. Později, v roce 1963, se stal národní historickou památkou. I přesto, že většina parku vypadá přírodně, je celý vytvořen uměle a obsahuje několik umělých jezer, chodníky, dva bruslařské stadiony, útočiště pro divokou zvěř a travnaté plochy používané na různé sportovní akce, tak i dětská hřiště. Park je populární oázou pro migrující ptáky a také pro jejich pozorovatele. Tento největší městský park ve Spojených státech, který ročně navštíví okolo 25 milionů lidí, patří i mezi nejznámější městské parky na světě. Objevil se v různých filmech a televizních programech, o tom už byla zmínka. Správu parku provozuje ho soukromá nezisková organizace najatá městem.
Na travnaté ploše oválné louky Great Lawn uprostřed parku se můžete často, a navíc zdarma, zaposlouchat do tónů oper, klasických koncertů i produkcí populární hudby. V jihozápadním rohu Great Lawn se nachází divadlo Delacorte Theater, v červenci a v srpnu dějiště velmi kvalitního letního festivalu her Williama Shakespeara. Bezplatné vstupenky se vydávají vždy v den představení u pokladen divadel podle hesla „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Hlavní role bývají většinou obsazovány známými filmovými a televizními herci. Zámeček Belveder Castle na skále za divadlem slouží jako astronomická observatoř a informační centrum, kde získáte dobrý přehled o fauně Central Parku.
V okrajových částech parku můžete navštívit také proslulá muzea. Přírodovědné muzeum (American Museum of Natural History) nabízí expozice vývoje člověka, dinosaurů, drahokamů, primitivního umění aj. Naproti přes park stojí Metropolitní muzeum umění (Metropolitan Museum of Art). Pokud vás zajímá historie a umění, můžete si okruh rozšířit – řada dalších významných muzeí se nachází poblíž Central Parku, na Manhattanu.
Pro Newyorčany je park především místo, kam chodí aktivně relaxovat. Sportovní vyžití je zde obrovské. V areálu napočítáte 26 baseballových hřišť, 30 tenisových kurtů, 2 centra na odbíjenou, 2 na košíkovou, 12 hřišť na házenou, bazén a koupaliště, horolezeckou stěnu a také nesčetně běžeckých tras, které v zimě využívají „běžkaři“. V Central Parku můžete také jezdit na kole a dokonce i na koni. V areálu Wollmann Memorial Rink v jižní části parku je možné si vypůjčit brusle a projíždět se po ledové ploše za doprovodu hudby, přes léto patří tento prostor vyznavačům kolečkových bruslí.
Central Park je však více než cokoliv jiného pravým rájem běžců. Američané provozují běh v různých podobách daleko více, než jak jsme zvyklí v našich zeměpisných šířkách. A tak prakticky na každém kroku můžete potkávat mladé, staré, bílé, černé, žluté, běhající, joggující, chodící či ploužící se lidi ve sportovním oblečení se sluchátky na uších. Běhá se s kočárky, se psy, ve dvojicích i ve skupinkách. Trasy v Central Parku využívají kromě běžců také cyklisté a in-line bruslaři. Největší okruh kolem parku měří 6 mil (9,6km), ale lze si ho libovolně v mnoha místech zkrátit až na necelé 3 kilometry. Jsou to vše asfaltové silnice, které mají na levé straně vyhrazený pruh pro běžce a cyklisty, pro auto jsou uzavřené jen ráno a vpodvečer, kdy je tu nejvíce „sportovců“. Profil okruhu je mírně zvlněný, pouze v severní části parku je přibližně 500 metrů klesání a následně stoupání. Běhat lze ale i po chodnících a cestičkách, kterými je Central Park doslova prošpikovaný a které měří několik desítek kilometrů. Komu by vadil asfalt, může využít škvárový 2,5km dlouhý okruh, který lemuje Rezervoár. Zde se dají běhat i úseky, protože po celé délce okruhu jsou na zemi označeny vzdálenosti.
Redakce s použitím materiálů z internetových serverů