Nevěřím na zázraky, na nadpřirozené úkazy, na zjevení a ani na neidentifikovatelné létající objekty čili U.F.O. Krabatím obočí nad geoglyfy v jihoamerických Andách, protože žádná z teorií proč obrovské obrazce vznikly nevypadají dost věrohodně. Záhada bude rozřešena někdy v budoucnu a lidé budou překvapeni, proč se na to nepřišlo dřív. Stejně smýšlejících lidí je spousta a své názory si nechávají pro sebe, protože se nechtějí vystavovat posměchu svého okolí. Většina lidí má tajemné a záhadné věcí ráda, nemusejí nic zkoumat protože temné a neviditelné síly vše zařídí.
Je to podobné jako když se věřícího člověka zeptáte, jak je možné, že bůh dopustí, aby byly války, aby lidé umírali na rakovinu a na různé pandemické choroby. Věřící člověk si vystačí s postojem, že bůh své věrné zkouší. My, ateisté, na to máme racionální pohed. Hrůzy se dějí protože lidstvo selhává, lidé se nedokážou domluvit kvůli tomu, že je rozděluje ideologie, dogmatismus nebo militantnost jejich odlišných náboženstev. Ale do složitých oblastí náboženské nesnášnlivosti jsem ve své úvaze zabrousit nechtěl.
Málokdy se setkávám s lidmi, kteří mají podobný nadhled nad naší existencí a chápou vliv vesmírných zákonitostí na život na Zemi. Naše planeta putuje po své oběžné dráze kolem Slunce miliardy let, dnes a denně, vše na zemi se oběžné dráze přizpůsobilo. Slunce, Měsíc, příliv a odliv, střídání podnebných stavů podle náklonu zemské osy, jaro, léto, podzim a zima. To vše ovlivňovalo a ovlivňuje faunu a floru, to vše ovlivňuje naši lidskou existenci. Když lidé udělají nějakou chybu, příroda se snaží následkům zabránit, je to vidět například v Amazonii, kde se likvidují tropické lesy, zem vysýchá a šíří se požáry. Podobné situace jsou zaznamenány na více místech světa, v Austrálii, v řadě amerických států, v Asii na Sibiři a jinde.
Při brouzdání po zákoutích internetu jsem narazil na zajímavý text o přírodní léčbě diabetu. Jsa sám touto chorobou postižen a inzulin je můj chléb, začetl jsem se a přesně v duchu rčení o tom, že na každém šprochu, je pravdy trochu, chci dát stejně postiženým cukrovkářům nějakou, i když vědecky neověřenou, naději, že by jsme se mohli své neblahé zátěže zbavit, kdyby to náhodou byla pravda. Nemám možnost ráno vyběhnout otevřeným francouzským oknem do zahrady s orosenou trávou střizené v anglickém stylu a tak ponechávám výzkum na našich čtenářích a prosím, aby účinnost ověřili na sobě. Tedy hlavně se jedná o čtenáře diabetiky, to je jasné, u těch ostatních to může být po ránu jen příjemný chladivý zážitek.
Choďte bosi….
Co by měl vědět nejen kulhající prezident Zeman: Cukrovku, selhání ledvin a chronické záněty skvěle léčí „nová“ metoda, která je stará tisíce let. Mohou za to boty? Erika Hájková informuje o jedinečné metodě uzdravování, k níž potřebuje pacient jediného lékaře. Ještě před sto a více lety bylo i u nás docela běžné, že chudší vrstvy chodily v létě – či dokonce i v zimě – bosky. V tomto ohledu to vypadá, že jsme opravdu „pokročili“: Dnes si boty může dovolit každý. Jenže to není taková výhra, jak si většinou myslíme. Je sice dobré, když nás nezebou nohy, jenže chodit neustále obutý není, jak vyplývá z výsledků nových i starších výzkumů a klinické praxe, tak docela zdravé. Jedním z velkých moderních zdravotních „objevů“ totiž je fakt, že ke svému životu a zdraví nejen svého srdce a cév potřebujeme – přímý kontakt se zemí.
Prostinký zázrak ….
„Uzemnění“, se začíná rozvíjet jako čím dál větší a úspěšnější léčebná metoda, o níž píší v zahraničí i kliniky, specializující se na kardiovaskulární choroby. Je nutné o tomto překvapivě jednoduchém a účinném způsobu uzdravování vědět.
Kardiochirurg žasne: Země vyléčila diabetes….
Polský kardiolog Karol Sokal a jeho syn Pawel, specializující se na neurochirurgii, aktivně zkoumají a dokumentují různé účinky „uzemnění“ již více než dvacet let. Ve své praxi jej vyzkoušeli na stovkách pacientů, včetně mnoha, trpících diabetem. Na dobré výsledky této praxe poukázali ve studii z roku 2011.
„Některým pacientům jsme dokázali úplně vysadit inzulín, protože jim krevní cukr klesl jen na základě bosých procházek v trávě,“ říkají otec a syn Sokalové. „Dokonce se ukázalo, že v některých případech kombinace léků a uzemňování vedla k tomu, že inzulín poklesl příliš. Je to docela těžké, říci „běžnému“ pacientovi, že už ty léky na cukrovku nemusí brát, protože stačí chodit bosky – ale přesně to jsme zjistili. A neplatí to jen v případě cukrovky.
Mimochodem, americký lékař Stephen T. Sinatra, který se uzemnění rovněž věnuje, tvrdí, že za zlepšením stavu pacientů mimo jiné stojí silné protizánětlivé působení „groundingu“, jak se uzemňování anglicky nazývá. Jeho závěry také znamenají, že „vedlejším produktem“ chození bosky je lepší imunita a hojení ran.
Dalším pozitivním účinkem je vliv na činnost srdce a krevní oběh. Je možné pozorovat, jak se upravuje krevní oběh, a nohy se prokrvují. Jako by se „protrhla přehrada“ dlouho zadržované energie, která náhle proudí do nohou.
O co jde? Princip je skutečně prostinký. Naše tělo, tvořené z většiny vodou a minerály, výborně vodí. Země má samozřejmě elektrický potenciál – a ten, ve formě proudu elektronů (jinak řečeno slaboulinkého stejnosměrného elektrického proudu), přechází do buněk lidského těla, pokud není tělo od „Matičky Země“ odděleno gumou nebo jiným špatně vodivým materiálem. „Uzemnění“ by proto mohlo být důležitým podpůrným činitelem pro účinnou léčbu mnoha nemocí.
Jak dosvědčuje i doktor David Richards, rodinný lékař z Nového Jižního Walesu: „Jsem rodinným lékařem už přes třicet let a nikdy jsem neměl prostředek, jak pomoci při diabetické neuropatii. Žádný doktor vám v tomhle směru nic moc nenabídne. Můžete zuby nehty držet hladinu krevního cukru v normě. Ale cit v nohou vám to nevrátí. Jenže když jsem začal pracovat s uzemněním, všechno se diametrálně změnilo.
Už po jedné hodině konzultace s nohama „uzemněnýma“ , se jedna má pacientka ozvala, že cítí nohy. Nevěděl jsem, že je měla necitlivé, to mi nikdy neřekla, udělal jsem to původně z jiných důvodů. Vyléčil jsem i mnohem těžší případy. A nejen diabetu. Lidé se selhávajícími ledvinami se začínají náhle uzdravovat. Mému švagrovi, který je na dialýze a takový ‚hokus pokus‘ zkusil jen velmi nerad, jeho ošetřující lékař řekl: „Nevím, co to se sebou děláte, ale dělejte to dál.“ Lepší se. A je jen jeden z mnoha. ‚Vyléčil‘ jsem nervy i dámě, která téměř třicet let po operaci páteře vláčela za sebou ‚svou mrtvou nohu‘, jak jí říkala. Nemohla hýbat prsty ani chodidlem. A teď může. Jen proto, že se důkladně uzemnila.
Vážení čtenáři, je zcela na vás a vašich možnostech jestli výše uvedené metody napodobíte, vyzkoušíte a podrobíte kritické studii o které nám pak napíšete. Předem vám děkujeme.
Připravil -ač
Ilustrační fota 123RF.com