Trvalo dlouho než klasická česká kuchyně přijala do svého repertoáru podivuhodnou kudrnatou zelenou hlavu, která se jmenuje brokolice. Dneska se s ní setkáváme v každém oddíle zeleniny v nákupních střediscích. V současnosti je brokolice nedílnou součástí polévek, salátů, příloh, minutek a zapečených tzv. gratinovaných pokrmů. Někteří fajnšmekři si brokolici dopřávají i v syrovém stavu a dělají dobře, takto je nejzdravější a uchová si nejvíce vitamínů a dalších pro tělo prospěšných látek. Osobně mám rád i ovařenou a vychladlou brokolici lehce politou nebo namáčenou v tatarské omáčce. To je přímo báseň chutí pro chuťové pohárky v ústech. Brokolice obsahuje velké množství vitaminů, minerálních látek, vlákniny a jiných živin. Snad nejvýznamější je obsah vitaminu C, protože jej má více jak 100 mg ve 100 g. Za zmínku jistě stojí tolik potřebný vitamín D, vitamin E, vitamíny skupiny B, dále pak karoten, riboflavin, kyselina listová, železo, draslík, selen, vápník a hořčík.
A jaké tedy jsou léčivé účinky? Odborníci – dietologové – tvrdí, že karotenoidy, které brokolice ve velké míře obsahuje pomáhají v prevenci rakoviny plic. To se samozřejmě neprojeví ze dne na den, ale až dlouhodobé používání může vést k zaznamenatelným výsledkům. Díky obsahu vápníku může být prospěšná v prevenci kostních poruch, napomáhá k uchování si zdravých zubů. Draslík má přiznivé účinky na správnou činnost srdeční. Konzumací brokolice také podporujeme trávení, metabolismus i krvetvorbu. A v neposlední řadě zlepšujeme imunitní systém. Brokolici by do svého jídelníčeku měli zařadit i lidé, kteří se snaží zhubnout, obsahuje totiž okolo 90 % vody a je velmi chudá na sacharidy.
Nač si dávat pozor při nákupu? Čerstvou, zdravou a pěknou brokolici snadno poznáme podle jasně zelených růžic, někdy i s purpurovým nádechem, poupátka by měla být pevně uzavřena. NIkdy nekupujeme brokolici se stopami žluti, je to známka, že růžice již není nejmladší. Při koupi se vyplatí prohlédnout také lodyhy, zjevně pórovité a dřevnaté jsou známkou tuhosti, taková brokolice bude téměř bez chuti. Vždy se vyhýbáme brokolici, která vydává zřetelný pach! Hlavní sezónou této zeleniny je podzim a jaro, mimo sezónu můžeme sáhnout po brokolici mražené, ta však postrádá typickou chrupavost. Zakoupená čerstvá brokolice nám vydrží i ve správném skladovacím prostředí chladničky maximálně deset dní. Skladovat ji doporučujeme ve vzduchotěsném obalu, nezapomeňte, že chladnička odebírá z každé zeleniny vodu. Existuje i další způsob skladování. Brokolici (stejně jako chřest a jinou zeleninu) můžeme také odříznout konce košťálů a vložit ji do džbánu či sklenice s vodou. Hlavičku jen lehce překryjeme kouskem potravinářské folie a uložíme do lednice (a jak bylo již řečeno, tak pouze na max. deset dní).
Konzumace brokolice – syrová, vařená a součástí pokrmů. Jak již bylo zmíněno, nejlepší je jíst brokolici syrovou. Stačí ji pouze důkladně omýt studenou vodou a rozdělit hlavu na růžičky. Syrová brokolice může být součástí smoothie, salátů a pomazánek. Aby měla vařená brokolice dobrou chuť, musí vždy trochu křupnout. Převařená, rozměklá a bledá brokolice je už ochuzena o spoustu vitamínů a nechutná dobře. Čerstvá, spravně vařená brokolice nemá ostrou chuť ani aroma.
Brokolice může být vařená v páře, je to ten ideální způsob, jak ji tepelně upravit a zachovat vitamíny a minerály. Výborně chutná i blanšírovaná brokolice. Pro ty z vás, kteří se v kuchyních vyskytují jen pohostinsky je třeba vysvětlit význam termínu blanšírování. Je to v podstatě jednoduchá kuchařská technika spočívající v ponoření plodu do horké vody a jeho následném rychlém ochlazení. Díky tomu se slupka snadněji sloupne. Brokolice samozřejmě nemá slupku a tak stačí ji odložit na talíř a nechat odkapat přebytečnou vodu. Původní francouzský výraz pro způsob úpravy zeleniny, ovoce nebo masa znamená čistit nebo bělit.
Patřím k jedincům, kteři považují brokolici za zázračnou zeleninu. Málo se ví, že brokolice je vlastně zelí. Případně kapusta, řepka olejka, květák a další známá zelenina, souhrnně zvaná košťálová. To všechno je z botanického hlediska jeden druh Brassica oleracea, a jeho různé kultivary. Brokolice čili Brassica oleracea var. botrytis italica byla vyšlechtěna, jak název napovídá, ve Středomoří, pravděpodobně již v předantickém Kypru. Již staří Římané ji měli na hodovacích stolech a snad už od těch dob se traduje, že je zdraví prospěšná. Dietologové již řadu desetiletí doporučují denně konzumovat několik dávek ovoce či zeleniny. Především kvůli vitamínům a vláknině, ale i kvůli regulačnímu vlivu na trávení, obsahu stopových prvků a dalším lidskému organismu příznivým účinkům.
Zdůrazňují, že nejlepší je – pokud jde o zeleninu – co nejšetrnější kuchyňská úprava, už jsem zmínil, že nejlepší je vaření v páře. Vařením při ponoření do vody totiž zelenina ztrácí hodně ze svých zázračných vlastností. Ostatně kdo si dělá brokolici, ví, že nejchutnější – a také esteticky nejpůsobivější, což u jídla není vůbec zanedbatelné – je právě lehce spařená, zatímco povařená, byť jen krátce, ztrácí charakteristickou chuť a nabývá poněkud blátivé konzistence.
Rakovina prostaty je dlouhodobý strašák mužů. A právě muže ve středním a vyšším věku bude jistě zajímat, že brokolice a květák mají mimořádně pozitivní vliv na snížení rizika zhoubné rakoviny prostaty. Naznačila to americko-kanadská studie uskutečněná na 1300 mužích, publikovaná před časem v odborném časopisu Journal of the National Cancer Institute. „Agresivní rakovina prostaty je z biologického pohledu velmi virulentní (zhoubná) a její prognóza je špatná,“ uvedla vedoucí týmu z Cancer Care v kanadském Ontariu. „I kdyby se souvislosti, které naše studie odhalila, ukázaly jen jako náhodné, je tu pořád možnost, že zvýšená konzumace brokolice a květáku a možná i špenátu může představovat snížení břímě této nemoci. Je totiž faktem, že muži, kteří jedí hodně košťálové zeleniny, bývají zdravější než ostatní.“ Již dřívější studie naznačovaly, že existuje spojení mezi konzumací zeleniny a výší rizika rakoviny prostaty. Žádná se ale nesoustředila na zhoubnou formu této nemoci.
Už jedna porce brokolice týdně znamenala, že riziko onemocnění bylo o 45 procent nižší, a u květáku byl pokles dokonce 52 procent. Vliv špenátu byl rovněž významný, ovšem jen u případů, kdy se agresivní nemoc nerozšířila mimo prostatu. V České republice onemocní každý rok rakovinou prostaty téměř čtyři tisíce mužů, kolem 1400 jich zemře. I když preventivní účinek brokolice na zhoubný nádor prostaty není ještě spolehlivě prokázán, jistě nikomu neuškodí, když bude této zeleniny konzumovat víc. Co kdyby na tom něco bylo… Chceme-li dokonale využít živiny brokolice, měli bychom ji kombinovat se zeleninou obsahující biotin. Takovými potravinami jsou rajčata, avokádo, špenát, hnědá rýže, ořechy. Společně s vitamínem B12 (např. se sázeným vejcem) a s kyselinou listovou se tak zvýší zužitkování bílkovin. Biotin je zpracováván zažívacím traktem za pomoci střevní mikroflóry.
Mimořádně vysoký obsah draslíku působí pozitivně na odvodňování a na snižování krevního tlaku. Brokolice tak ulehčuje srdci a krevnímu oběhu všech, kteří trpí důsledky nedostatečného pohybu.
Dobrou chuť!
Připravil -ač, fotografie 123RF.com