Pečovat umí každý a je to naše povinnost, rodiče se o nás také starali, když jsme byli malí. To, co se zdá být přirozené a jednoduché, je ale nesmírně náročné. A to nejen fyzicky, ale i psychicky. Péče v domácím prostředí totiž nezahrnuje jen péči samotnou, ale také její plánování, řízení a logistiku a nese s sebou velkou časovou a finanční investici. Fakt, že o někoho pravidelně pečujeme, ovlivňuje náš pracovní i soukromý život. Přitom nemusí vše zůstat jen na rodině, koncept sdílené péče, tedy rozložení péče mezi rodinu a profesionální poskytovatele služeb, se ukazuje jako velmi efektivní varianta s relativně dlouhodobou udržitelností.
Nejde přitom jen o péči, ta je pouze jednou z částí, kterou musí pečující řešit, jakousi špičkou ledovce. Pod pojmem „péče“ potřebuje pečující také informace a kompletní servis. Pečující zpravidla neví, co je třeba v celém rozsahu řešit, protože nezná systém zdravotních a sociálních služeb, neví, jaké projevy má či bude mít onemocnění apod.
Je zde ovšem problém – nedostatek kapacit i finančních prostředků. V praxi se k nám tak s žádostí o profesionální pomoc dostávají pečující často až ve fázi frustrace nebo apatie. Celé oblasti péče o rodinné příslušníky by tak velmi pomohly další finanční prostředky, a to nejen pro systém nebo opečovávané, ale přímo pro pečující. Ti by s jejich pomocí mohli využít právě onen kompletní servis například pomocí služeb Rodinného průvodce a multidisciplinárního týmu odborníků, jako je klinický farmaceut, ergoterapeut, fyzioterapeut, nutriční terapeut, trénování paměti, poradenství v sociální a zdravotní oblasti, právní služby, mediace a další, a získat jistotu v náročné životní situaci.
Více názorů: https://dlouhodoba-pece.cz/nazory-odborniku