Když se rozhlédnete kolem sebe uvidíte přibližně stejný počet mužů a žen. Tak je náš lidský živočišný druh od přírody po generace namíchán s tím, že žen je o nějaké procento více. Příroda je ve všech ohledech moudrá. Ženy mnohem častěji než muži navštěvují lékaře a v době kdy přijde čas porodu, jsou to ony, kdo využívá služeb záchranných vozidel. Posádky těchto vozů jsou školeny na případy, kdy je nutno rodičku mimořádně odrodit v nouzové situaci, podobnými odbornými kurzy procházejí policisté ČR i městští strážníci. Já osobně jsem jel sanitkou asi před šedesáti lety, když mě vezli ze školy do nemocnice na operaci akutního zánětu slepého střeva. Jsou však mezi námi jednici, a není jich zanedbatelné procento, kteří jsou schopni si zavolat rychlou zdravotnickou službu na banální odvoz k plánovanému vyšetření. To se už jedná o zneužití rychlé pomoci. Čísla z provozu ZZS (Zdravotnické záchranné služby) jsou zajímavá a rozhodně by se s nimi měla veřejnost seznámit. ZZS Praha loni řešila celkem 128 238 událostí. Téměř každé desáté události [9,5 %] se zúčastnila posádka s lékařem. Zhruba polovinu pacientů loni tvořili osoby starší 60 let. Dětí ošetřila pražská záchranka necelých deset tisíc.
Loňský počet událostí je o 759 nižší než v předloňském roce [128 997 událostí]. Za posledních nejméně 20 let jde o historicky první, byť mírný, meziroční pokles.
„Nejčastější příčinou výjezdů záchranné služby jsou dlouhodobě dýchací potíže. Nejinak tomu bylo loni, kdy jsme ošetřili dvanáct tisíců pacientů s těmito komplikacemi,“ uvádí mluvčí ZZS HMP Jana Poštová.
Následovaly bolesti na prsou [přes 5 000 případů] či kolapsy [4 800 případů]. Z úrazových příčin si zásah záchranné služby v Praze vyžádaly nejčastěji pády [13 700 událostí], úrazy následkem potyček [2 500 výzev] a dopravní nehody [2 153 událostí]. Přes tři tisíce výzev měly na svědomí otravy různými látkami.
Tisíc lidí zemřelo
Přímo na jednotky intenzivní péče transportovaly posádky ZZS HMP téměř šest tisíc pacientů. Dalších tisíc pacientů v kritickém stavu zemřelo na místě události nebo během transportu. Ve více než 2 300 případech zajistila pražská záchranka ohledání při ohlášeném úmrtí prostřednictvím služby svých koronerů.
Do nemocnic ZZS HMP převezla přes 500 pacientů s akutním infarktem myokardu a také téměř 1 500 pacientů s cévní mozkovou příhodou.
„V 682 případech museli záchranáři zahájit resuscitaci u pacientů ve stavu klinické smrti. U zhruba poloviny z nich se jim podařilo obnovit srdeční činnost a předat je do některé z pražských nemocnic,“ říká Jana Poštová.
Pražská záchranka zasahovala rovněž u 218 bezprostředně hrozících porodů v terénu. V šesti desítkách případů skutečně došlo k porodu ještě za asistence pražských záchranářů či operátorů a operátorek zdravotnického operačního střediska.
Loni se v Praze odehrálo 16 událostí, při nichž záchranáři ošetřovali pět a více zraněných či postižených. Nejvíce zraněných [19] si vyžádala nehoda autobusů 4. prosince na Chodově. Tehdy ZZS HMP aktivovala speciální režim, tzv. traumatologický plán.
O ZZS HMP
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy je příspěvková organizace zřizovaná hlavním městem Prahou. Páteří záchranné služby jsou dvě rovnocenné složky. Jednou z nich je zdravotnické operační středisko – tzv. dispečink [linka 155]. Druhým pilířem záchranné služby je výjezdová složka – tedy posádky v sanitních vozech. Tato služba je zajišťována posádkami Rychlé lékařské pomoci [tzv. RLP – rychlé osobní vozy s lékařem] a posádkami Rychlé zdravotnické pomoci [tzv. RZP – velké sanitní vozy s posádkou ve složení zdravotnický záchranář a řidič].
Od roku 1987 používá pražská záchranná služba ve svém provozu tzv. setkávací systém „rendez-vous“. K pacientovi ve vážném zdravotním stavu vyjíždí posádka RLP, která je v hustém pražském provozu rychlejší než „velká“ sanita a z jiného místa je k němu vyslána posádka RZP. Setkávají se u pacienta, kde jsou provedeny všechny potřebné zákroky a lékařské výkony. Pokud zdravotní stav nevyžaduje přítomnost lékaře, převáží ho do zdravotnického zařízení samotná posádka RZP. Lékař je uvolněn pro další případ. Zásahy posádek RZP tvoří přibližně 80 % celkového počtu výjezdů.
Letecká výjezdová skupina
Doplňkovou službou pozemních složek je Letecká výjezdová skupina [LVS]. Vrtulníky s posádkami pro pražské stanoviště LVS poskytuje tradičně Letecká služba Policie ČR. Posádka záchranářského vrtulníku poskytuje v nepřetržitém provozu přednemocniční neodkladnou péči pro obyvatele Prahy a Středočeského kraje. V noci pak zasahuje prakticky na celém území České republiky. Téměř 95 % zásahů LVS Praha se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center. Celostátní průměr je kolem 50 % a ostatní pacienti se převážejí z místních nemocnic po primárním ošetření.
Existence Zdravotnické záchranné služba hl. m. Prahy (ZZS HMP) se datuje od roku 1857. Pražská záchranka tak patří mezi nejstarší záchranné služby na světě. Denně zasahuje u průměrně 350 případů, z nichž cca 40 je vážným ohrožením života a vyžaduje urgentní zásah lékaře.