Když mužského přepadne nějaká nesnesitelná bolest a svěří se s tím své manželce, přítelkyni či kolegynim nenajde u nich zpravidla pochopení. Ženy tvrdí a jsou stoprocentně přesvědčené, že největší pozemskou bolestí je porodní bolest. To nejsou muži schopni pochopit, ale většinou ženám odvětí, že kdyby tomu tak bylo, neopakovaly by porodní bolest podruhé potřetí a vícekrát. A tak mužským nezbývá než považovat za největší bolest ukrutné trápení, když se pod zubem objeví a vykvete váček a bolí to tak, že se nemůžete ani nadechnout. Není možné otevřít ústa, není možné kouřit, pít uklidňující alkohol, polknout kousek jídla, není možné pořádně pohnout hlavou, není možné vůbec nic o sexu ani nemluvě. Co dělat? V případě zubů je v podstatě jediná možnost. Před stoletím to vyřešil kovář a použil nějaké menší kleště. Měl také připravenou láhev pálenky ze které upili oba. Kováři byli na vesnicích vážení lidé.
Dnes jejich záchranné akce převzali zubní specialisté. Chlap s nateklou papulou se dopotácí do jejich ordinace, ukáže prstem někam na tvář a pan doktor obstará zbytek. Nevadí ani injekce vražená do dásně a po půlhodině je po všem. Nesmí ovšem zůstat kus zubního kořene v dásni. Pak vyprávějte, milé dámy, něco o porodních bolestech. Ale dost žertovného tónu úvodu k metodě jak zbavit trpící nesnesitelné bolesti.
Někteří lidé trpí takovým typem onemocnění, jehož sužující projevy – nejčastěji bolesti, křeče či třes, se jen s malým úspěchem léčí běžnými postupy, tedy především medikamenty nebo chirurgickým zákrokem. Pokud tito nemocní splňují určité podmínky, může jejich stav zlepšit neurostimulační léčba. Tato metoda spočívá v působení elektrických impulzů na různé části nervové soustavy – od periferních přes míšní až po hluboké mozkové struktury. Při této náročné léčbě úzce spolupracují kardiologové, neurologové, neurochirurgové i anesteziologové. Provádějí hlubokou mozkovou stimulaci pacientům, které trápí třes, poruchy hybnosti, křeče či Parkinsonova choroba. Míšní stimulací léčí medikamenty nezvladatelné bolesti zad a končetin a bolesti při srdečním onemocnění angina pectoris, stimulací bloudivého nervu pak projevy epilepsie.
Neurostimulací se ovlivňují nejtěžší stavy nenádorové chronické bolesti, kde selhal jiný způsob léčby – tedy operační, farmakologický, rehabilitační, anebo je tato léčba pro organismus pacienta příliš zatěžující, případně má významné nežádoucí vedlejší účinky.
Nejčastější indikací k neurostimulační léčbě jsou pacienti po neúspěšných operacích, kteří trpí přetrvávajícími chronickými bolestmi zad a končetin po ne zcela úspěšné operaci bederních plotének. Další vhodnou skupinou jsou nemocní s velkými bolestmi končetin, které vznikly následkem nějakého úrazu nebo onemocnění. Třetí skupinou chorob vhodných k neurostimulaci jsou neuropatie, tedy poškození samotných jednotlivých nervů. Nervy mohou být narušeny po operaci – například po operaci kýly či plic nebo po nějakém zranění. „Neurostimulací se léčí i ischemická choroba srdce a dolních končetin (ICHDK). Tu bychom chtěli v budoucnosti rozšířit,“ říká anesteziolog Anesteziologického a resuscitačního oddělení Nemocnice Na Homolce MUDr. Ivan Vrba, Ph.D..
Pacienti, kterým se tento systém zavádí, jsou velmi pečlivě vybíráni. Musí projít i psychologickým vyšetřením, aby se zjistilo, zda bolest není psychického původu. „Než pacientovi voperujeme natrvalo celý systém, jehož nejdražší částí je generátor pulzů čili stimulátor, vždy nemocného podrobíme několikadennímu testování. Nejdříve mu zavedeme pouze elektrodu a pomocí zevního generátoru zkoušíme, jak impulzy na jeho organismus působí. Když se ukáže, že má léčba očekávaný efekt, teprve potom dostane nemocný natrvalo i neurostimulátor,“ říká doktor Vrba. Celý systém stojí 300 až 400 000 korun.
S touto metodou začali lékaři v Nemocnici Na Homolce v roce 2000. Od té doby implantovali zhruba 40 neurostimulačních analgetických systémů. Průměrný věk nemocných je kolem 55 let. U více než poloviny pacientů léčba velmi dobře účinkuje, dnes nemusí užívat skoro žádné léky proti bolesti a mají mnohem menší bolesti než dříve. Několika pacientům však museli kvůli komplikacím systém odstranit.
Neurostimulace s využitím moderních technologií (biofeedback)
Pod neurostimulací si můžeme představit metodu, která spočívá v působení elektrických impulzů na různé části nervové soustavy. Je to typ technologie, díky které je možné zlepšit kvalitu života člověka, který trpí potížemi v oblasti smyslových orgánů a stejně tak i člověka, který je například ochrnutý nebo trpí chronickými bolestmi určité části těla. Velmi úzce je s neurostimulací spjat terapeutický postup s názvem „biofeedback“. Přestože je s neurostimulací úzce spjat, stále je to pro veřejnost velmi málo známý pojem. Za otce tohoto terapeutického postupu je dle dostupných odborných informací považován neurolog a doktor psychologie – Neal Elgar Miller, který na základní principy fungování biofeedbacku přišel při studiu chování myší.
Biofeedback je nejen typem terapeutického přístupu, ale rovněž tzv. biologickou zpětnou vazbou, do které spadá např. měření tepu, teploty, krevního tlaku, svalového napětí v reálném čase, ale rovněž v určité formě pacientovi/klientovi, který je schopen do určité míry i ovlivnit vůlí a tím se naučit je částečně ovládat a pracovat s nimi.
Biofeedback slouží ke zlepšení výkonu, zdraví a rovnováze a zlepšení fyziologických změn, které mnohdy souvisejí se změnami současných emocí, chování a myšlenek člověka. Biofeedback jako druh biologické zpětné vazby zkrátka slouží ke zlepšování činnosti mysli a mozku člověka a provádí se za pomoci konkrétního přístroje. Ten konkrétnímu člověku za průběhu vyšetření měří činnost mozku a člověku předává sluchový a vizuální záznam o změnách, které se mu odehrávají v mozkové činnosti. Klient/pacient se může snažit o ovlivnění činnosti mozku vlastní vůlí, a to např. soustředěním, odpočinkem/relaxací. Když k tomuto dojde v rámci biofeedbacku opakovaně, dochází vlastně k opakovanému trénování toho, aby se jeho mozek naučil a zapamatoval pro něj ideální postup právě např. soustředění nebo relaxace. Díky tomuto takto opakujícímu se terapeutickému postupu lze u lidí docílit zlepšení i celkové výkonnosti a lepšího psychického stavu do budoucna. Je to velmi užitečný nácvik, jak se uvolnit a koncentrovat.
Jak se z našeho tématu může prvotně zdát, tato metoda není zaměřena jen pro osoby s duševním onemocněním. Díky metodě biofeedbacku lze totiž i u zdravých lidí docílit posílení celkové mentální výkonnosti. Je to ideální forma prevence proti duševnímu onemocnění.
Redakce s použitím materiálů z odborných serverů, foto 123RF.com