Voda, ale především pitná voda, je už dnes a do budoucna čím dále tím více, strategickou surovinou. Bez pitné vody není života. Lidský organismus neumí zpracovat mořskou vodu, přijímá jen vodu pramenitou a dešťovou, tedy tekutiny, které prošly přírodními destilacemi a různými přirozenými filtry, které ji dokonale pročistily. Nejkvalitnějšími vodami, které z hloubi země získáváme jsou vody minerální, které obsahují přírodní minerály ve stopovém množství vhodném pro lidskou konzumaci. Některé minerální vody jsou tak kvalitní, že mohou sloužit bez dalších úprav i pro kojence.
Je takřka nepochopitelné, jak mohli odpovědní lidé prodat vodní zdroje cizincům a tak dopustit stav, že nás cizí firmy mohou držet v šachu a diktovat spotřebitelské ceny za vodu. To je zcela neodpustitelný čin, chce se napsat zločin, ale prodávající se schovali za rozhodnutí kolektivního orgánu a za rozvolněná znění tehdy platných zákonů a tak jsou tyto činy prakticky nepostižitelné. Na všech těchto podivných transakcích je zajímavá především skutečnost, že obcím byla ponechána starost o síťové rozvody (vodní řady všech stupňů), což je vysoce nákladná činnost, protože do toho spadá i zajišťování náhradních zdrojů pitné vody v případech výpadku nebo při stavebních pracích. Jsem přesvědčen, že jste se již všichni setkali s pouličními cisternami pitné vody a s frontami u výpustního kohoutu. V takové době si každý z nás uvědomí tvrzení o strategickém významu pitné vody.
Nedávno jsme na Chytrých zprávách přinesli článek o rybníkářské tradici v Čechách a informaci o tom, jak se před pár dny veřejně vyjádřili ministři Toman a Brabec, o potřebě přehodnocení vztahu celé naší společnosti k zachování a k rozvoji vodních zdrojů. To vše je chvályhodné a lze jen konstatovat: už aby se tak stalo, ale …
V té euforii za honbou vodních zdrojů a zachytávání vody se zapomnělo na jeden zásadní problém. Zatím se s ním vyrovnali jen ve třech evropských státech a budete se divit, ve kterých. Jde o to, že zachytávání dešťové a tedy v zásadě pitné vody, pro další užití je v podstatě k ničemu. Taková voda se hodí do bazénů u rodinných domů, na zalévání ve sklenících či pařeništích a jinde, kde je potřeba tzv. čisté „šedé” vody. Dokud se ale v parlamentu neprosadí změna stavebního zákona v tom smyslu, že každý nový projekt a následná stavba rodinného nebo bytového domu, musí mít dvojitý systém vodního hospodářství, rozdělený na rozvod pitné vody a užitkové vody, tak veškeré diskuze budou jen teoretické plkání. Po přijetí novely stavebního zákona se pitná voda se bude moci využívat opravdu jen na přípravu jídel a na pití, a užitková voda – zachycený déšť – a také odpad nevyužité pitné vody po místní filtraci ke splachování WC, mytí v koupelnách a v kuchyních. Zkuste si vzít tužku a papír a spočítat, kolik se v jednom městské bytě spotřebuje za den nebo za týden vody na různá použití. Zjistíte, že spotřeba pitné vody by mohla klesnout na pozoruhodné minimum. Taková čistá a kvalitní voda ať potom stojí tolik, kolik se za ní nyní platí. Ale ta „šedá” spotřeba by mohla stát např. pětinu ceny kvalitní vody.
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale budeme mít v Praze ukázku, že to opravdu jde
V Praze-Jinonicích, v lokalitě Na Vidouli, měl být na jaře 2020 kolaudován bytový dům Botanica K (1, 2). Jde o dvojici šestipodlažních propojených objektů, které nabídnou celkem 64 bytů v dispozicích od 1+kk do 4+kk. Podobně jako jiné projekty od Skanska je dům navržen jako nízkoenergetický. To znamená, že má důkladně zateplený obvodový plášť budovy, kvalitní okna a na střeše umístěné solární termické kolektory pro předhřev teplé vody. Má ale jednu zvláštnost: Je to první bytový dům v ČR, v němž byla instalována technologie na čištění odpadní vody z domácností a její opětovné použití. Takové málo znečištěné vodě se říká „šedá voda“.
Z šedé vznikne bílá – Obecně se pro recyklaci zachycuje voda z umyvadel, van a sprch, která je nejméně zatížena znečištěním (např. ve srovnání s šedou vodou z praček, myček nádobí a z kuchyní). Podle normy EN 12056 šedá voda nesmí obsahovat fekálie a moč. Voda je stažena do nádrží v technické místnosti zázemí budovy, kde prochází čištěním. Nejprve natéká přes filtr mechanických nečistot do vyrovnávací nádrže. Tato nádrž eliminuje nerovnoměrnost vypouštění – vodu kumuluje. Z vyrovnávací nádrže je voda dopravena čerpadlem do aktivační nádrže, kde se biologicky čistí. Aktivační nádrž je osazena membránovým modulem. V jeho spodní části se nachází aerační systém, který slouží ke vhánění kyslíku do aktivační nádrže a k čištění membrán. Nad membránovým čerpadlem je umístěno čerpadlo, které pod tlakem odsává vodu přes filtrační membrány a odvádí již vyčištěnou vodu do akumulační nádrže. Odtud je čerpána pomocí automatické tlakové stanice s membránovou tlakovou nádobou do systému rozvodu provozní vody. Za čerpací stanicí je umístěna membránová tlaková nádoba.
Voda se dále dezinfikuje např. UV lampou, konkrétně v projektu Botanica se užívá chlornan proti množení mikroorganismů a vzniku biofilmu. Mikrobiologickou nezávadnost, absenci pachu a nízký obsah organických látek ostatně vyžadují platné předpisy, např. stavební zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví aj. Vyčištěná šedá voda se nazývá bílá. Rozvádí se ke splachování toalet a lze ji využít i k zalévání. Pokud by šedé vody byl nedostatek, doplní se zachycenou vodou dešťovou nebo z rozvodů vody pitné. Použitá šedá (nyní vlastně bílá) voda se už nerecykluje a odvádí se jako běžná odpadní voda.
V takto postavených bytech by na tom byli uživatelé dobře, my v těch starých městských bytech a rodinných domech bychom jen tiše záviděli a přáli si získat investici na předělání vodní soustavy.
Takže změnu lze očekávat až pánové Toman a Brabec začnou hovořit o dvojitých vodních soustavách v bytech, o změnách stavebního zákona, o vlastnických změnách vodních zdrojů atd. atd. Do té doby jsou chiméry o zapojení obyvatel do hledání lokalit na nové vodní zdroje jen zbytečnou ztrátou času …
Připravil -ač, foto 123RF.com