Jestli máte po ruce kalendář na rok 2021, tak si udělejte poznámku, že si musíte koupit lístek do kina na film Jan Žižka od režiséra Petra Jákla. Promítání má začít 25. února. Není zcela jasné, co přimělo tvůrčí štáb spustit premiéru filmu právě tento ůnorový den, ve kterém jsme dlouhá léta „slavili” něco ůplně jiného. Ale třeba je to právě kvůli tomu, aby se bývalé třeštění tohoto dne překrylo něčím zajímavějším.
Nové filmové zpracování historického tématu by mělo zaujmout především plejádou zahraničních herců, jako je například americký herec Ben Foster v hlavní roli neporaženého vojevůdce Žižky nebo Angličan Michael Caine ve fiktivní postavě lorda Boroše na dvoře Václava IV, našich osvědčených herců je ve vedlejších rolích celá plejáda. Teď už jde jen o to, jak se režisér s takto náročnou historickou látkou vypořádal a zda budeme nového Jana Žižku vídávat stejně často jako filmové zpracování Otakara Vávry z roku 1955 s nezapomenutelným Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli.
Distribuční společnost Bioscop, která dílo uvede do našich kin, připravila oficiální text k premiéře filmu: Film je inspirovaný skutečným příběhem jednoho z největších vojevůdců své doby, nikdy neporaženým Janem Žižkou z Trocnova, který se stal díky svým činům legendou. Evropa na konci 14. století. Vše, co vybudoval Karel IV., císař římský a zároveň český král, se rozpadá. Staleté pořádky se otřásají v základech. Císařův prvorozený syn a nástupce Václav IV. je příliš slabým panovníkem do takové doby. Přední magnát v zemi, pan Jindřich z Rožmberka, pohlcuje dvorce svobodných zemanů jeden po druhém. Ale jeden z nich se mu postaví, jeho jméno je Jan Žižka.
Zajímavosti a postřehy z přípravy a natáčení: V lomu U Chlumu, kde se natáčelo, bylo přes 30 koní, 150 lidí a desítek vozů. Natáčelo se zde přes 30 dnů a bohužel, i přes CHKO a NPR, zde režisér předvedl Cestu peklem. Buldozery změnily ráz krajiny opuštěného lomu, zasypaly jednu z cest do Netopýří jeskyně, zničily cesty a zanechaly prach a spoušť. Z výběru lokací neunikl ani oblíbený lom Amerika, kde po pobitých husitech zbyla jen velká rudá skvrna.
Už při psaní scénaře počítal Petr Jákl s tím, že do role lorda Boroše obsadí Michaela Cainea.
Když husitské vojsko vyrazilo na moravskou výpravu 23. září 1424, bylo rozdělené, a tak se Žižka v průběhu tažení rozhodl pro samostatnou akci. Tou bylo obléhání hradu u Přibyslavi, které se mu 11. října stalo osudné a na následky nedostatečně léčeného hlíznatého onemocnění zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do Čáslavi, kde byl pohřben v kostele.
Caine si zahrál fiktivní postavu, lorda Boroše. Dle produkce jde o pravou ruku krále Václava IV., který využíval takzvané milce, což byla nižší šlechta, která mu pomáhala vládnout. Caineův Boreš vzešel z obecné inspirace rodem Boršů z Rýzmburka neboli z Oseka, který existoval od raného 13. století. Svým potomkům, někdy i bratrům, dával právě jméno Boreš.
Palcát, jenž používal i Žižka, není pouze zbraň na blízko, ale sloužil také jako odznak moci táborských hejtmanů (Jan Žižka z Trocnova, Mikuláš z Husi, Bohuslav ze Švamberka, Chval Řepický z Machovic, Jan Roháč z Dubé a kněz Prokop Holý). Žižka je považován za otce defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby. Původně se jednalo o selské vozy, ale po několika bitvách se rozdělili na zásobovací a bojové vozy. Pevnější vozy, vybavené na stranách deskou ze silných fošen byli určeni k boji a k vybavení bojových vozů náleželo silné prkno zavěšené ze spodu podél mezi koly. Tím byli bojovníci chráněni proti nepřátelské palbě. Vedle toho každý vůz vezl řetěz, jímž byla spojována kola vozů k sobě při srážení do vozové hradby.
O životě a existenci Jana Žižky a jeho odkazu Ben Foster, který roli ztvárnil, nevěděl naprosto nic do té doby, než do rukou dostal scénář.
Německý herec Til Schweiger se původně zajímal o roli samotného Žižky, ale bylo mu oznámeno, že na roli je moc starý a nehodí se na ni. Právě proto mu byla předána role Rožmberka. Herečku Sophie Lowe, která hrála ve filmu Kateřinu, Jákl kontaktoval týden před tiskovou konferencí. Přes Skype jí poslal scénář, a když na roli kývla, tak jí Jákl suverénně řekl, že ji za týden potřebuje v Praze. Sophie neváhala a spěchala do Prahy. Ben Foster se kvůli tréninkům na svou roli musel vzdát thajského jídla, které tak miluje. Na tiskové konferenci k filmu se nechal slyšet, že je to pro něj velká zkouška.
Režisér a scenárista přiznal, že inspirací pro natočení, resp. myšlenka pro samotný vznik tohoto filmu o Janu Žižkovi, byli pro něj filmy: Statečné srdce (1995), Gladiátor (2000) nebo Poslední Samuraj (2003), které rád v mládí obdivoval a vždy toužil takový film natočit, ovšem s českým hrdinou. Nejvhodnější volbou se mu pak nabízel právě nikdy neporažený Jan Žižka. Film se až do začátku natáčení připravoval 8 let. Vedle původního scénáře Marka Dobeše a Michala Petruše vytvořil režisér Petr Jákl 5 zcela odlišných scénářů a každý měl zhruba pět verzí. Součástí filmu se také staly některé zbraně a dobové kostýmy z Vávrovy trilogie z 50. let. Za tu dobu kdy byly historické oděvy a výbava uloženy v depozitu filmového studia navíc kostýmy chytily patinu, což bylo dle slov režiséra Jákla pro film výhodou.
Na filmu se jakožto odborný konzultant podílel historik Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. Režisér Petr Jákl plánoval původní rozpočet kolem 80 milionů českých korun. Ten se ale nakonec během příprav filmu vyšplhal až na půl miliardy (poslední informace, které prosákly na veřejnost, ale jsou zatím neoficiální, uvádějí částku 750 milionů) a stal se tak dosud nejdražším filmem české kinematografie. Není třeba se z této částky hroutit, film produkuje americká společnost a tak je nutné ceny přepočítávat v aktuálním kurzu a pak se ukáže „americká” cena a ta činí něco přes 30 milionů dolarů. A to vedle rozpočtů kasovních trháků hollywoodské produkce není žádná velká částka. Navíc je třeba vzít v úvahu, že díky mezinárodnímu obsazení by se film mohl dostat do distribucí v řadě anglicky a německy hovořích zemí a přinést zisky, které by mohly vložené výrobní náklady částečně nebo zcela pokrýt.
Jan Žižka je jedním ze 7 nikdy neporažených vojevůdců všech dob, což ho řadí mezi velikány jako byl Čingischán nebo Alexandr Veliký. Natáčení začalo 18. září 2018, hlavně v jižních Čechách, ve středních Čechách a v Praze, kde se ve skutečnosti i děj filmu odehrává. Místa tedy hrají „samy sebe, oproti například americké distribuci, která mnohdy česká místa ve filmech vydává za místa jiných zemí. Dne 12. prosince 2018 pak skončilo natáčení filmu. Poslední klapka padla v Nymburku. Nyní je film ve fázi postprodukce a střihu.Pro svůj film zlákal Jákl hollywoodského producenta Cassiana Elwese. Ten si scénář přečetl během jediného dne a hned se domluvili na spolupráci.
Nám, divákům, nezbývá než vyčkat na uvedení nového Jana Žižky do kin. Snad bude nač se těšit, tvůrců držíme palce.
Připravil -ač, pramen ČSFD, fota archiv